lesbičky

Byla jsem vdaná přes třicet let. Během té doby jsme odchovala tři děti, které už všechny odešly z domu. Nejstarší syn měl už svou rodinu, prostřední dcera se odstěhovala do ciziny a nejmladší měla práci v hlavním městě. S manželem jsme tedy zůstali doma sami. Netrpěla jsem přímo syndromem opuštěného hnízda, ale přesto jsem pociťovala jakousi propast mezi mnou a manželem. Teď když doma nebyly děti, neměli jsme si toho tolik co říct. Každý jsme měli rádi svůj čas. Spali jsme sice spolu, ale už to nebylo takové živelné jako dřív. Jiskra zkrátka po tak dlouhém manželství vyhasla. Jelikož jsme ale byli na sebe zvyklí a brali jsme se jako dobří kamarádi, nepřemýšleli jsme o rozvodu.